"Zázraky?“ řekl můj přítel. „Ale jděte! Věda tomu všemu vzala půdu pod nohama. Teď víme, že příroda je řízena pevnými zákony.“
„Nevěděli to lidé vždycky?“zeptal jsem se.

„Propána, ne,“ řekl. „Vezměte si třeba takový příběh, jako narození z Panny. Dnes přece víme, že taková věc se nemůže stát. Víme, že k tomu musí být mužská spermie.“
„Ale poslyšte,“ řekl jsem. „Svatý Josef -“
„Kdo to je?“ zeptal se můj přítel.
„To byl manžel Panny Marie. Když si přečtete ten příběh v Bibli, dozvíte se, že když zjistil, že jeho snoubenka bude mít dítě, rozhodl se zasnoubení zrušit. Proč to udělal?“
„Neudělala by to většina mužů?“
„Udělal by to každý,“ řekl jsem, „pokud by ovšem znal přírodní zákony – jinými slovy, pokud by věděl, že dívka obvykle nemá dítě, jestliže nespala s mužem. Ale podle vaší teorie lidé za starých časů nevěděli, že příroda je ovládána pevnými zákony. Pokouším se vysvětlit, co ukazuje příběh: že svatý Josef znal tento zákon stejně dobře jako vy.“
„Ale později přece věřil v narození z Panny, ne?“
„Jistě. Ale ne tak, že by podlehl nějaké iluzi o tom, odkud se berou děti v obvyklém řádu přírody. Uvěřil v narození z Panny jako v něco nadpřirozeného. Věděl, že příroda funguje pevným, pravidelným způsobem; ale také věřil, že existuje něco nad přírodou, co může zasahovat do jejích funkcí – takříkajíc z vnějšku.“
„Ale moderní věda poukázala, že žádná taková věc není.“
„Opravdu?“ řekl jsem. „Která věda?“
„Ach, to už jsou přece detaily,“ řekl můj přítel. „Nedokážu citovat zpaměti kapitolu a verš.“
„Ale copak nechápete,“ řekl jsem, „že věda nikdy nemůže nic takového dokázat?“
„Pro všechno na světě, proč ne?“
„Protože věda studuje přírodu. A otázka zní, zda existuje něco, kromě přírody – něco „venku“. Jak to můžete zjistit, když studujete pouze přírodu?“
„Ale copak nezjišťujeme, že příroda musí fungovat absolutně pevným způsobem? Chci říci, zákony přírody nám neříkají jen, jak se věci dějí, ale jak se musí dít. Žádná síla na světě je nedokáže změnit.“
„Jak to myslíte?“ zeptal jsem se.
„Podívejte,“ řekl. „Může toto „něco venku“, jak říkáte, způsobit, aby dvě a dvě bylo pět?“
„Ovšemže ne,“ řekl jsem.
„Vidíte,“ řekl. „Myslím si, že zákony přírody jsou jako zákon, že dvě a dvě jsou čtyři. Představa, že by mohly být změněny, je stejně absurdní, jako představa změny zákonů aritmetiky.“
„Okamžik,“ řekl jsem. „Dejme tomu, že jste si dnes dal do stolku šestipenci, a zítra k ní přidáte další šestipenci. Zajišťují vám zákony aritmetiky, že tam o den později najdete šilink?“
„Jistě“, řekl, „pokud se v mém stolku nikdo nehrabe.“
„Ale v tom je přece ten vtip,“ řekl jsem. „Zákony aritmetiky vám mohou říci, co s absolutní jistotou najdete, pokud zde není žádný jiný vliv. Pokud byl ve vašem stolku zloděj, dostanete ovšem jiný výsledek. Ale zloděj neporušil zákony aritmetiky – pouze zákony Anglie. Není to s přírodními zákony podobně? Neříkají vám všechny, co se stane, pokud nezasáhne žádný vliv z vnějšku?“
„Jak to myslíte?“
„Přírodní zákony vám říkají, jak se bude pohybovat kulečníková koule na hladkém povrchu, když do ní strčíte určitým způsobem – ale jen pokud se jí někdo jiný nedotkne. Pokud během jejího pohybu někdo popadne tágo a praští do ní z jedné strany, pak ovšem nedostanete to, co vědci předvídali.“
„Ne, ovšemže ne. Nemůžete si dovolit takovou lumpárnu.“
„Jistě, a stejným způsobem, je-li něco mimo přírodu, a pokud to zasáhne, nebudou události probíhat tak, jak očekávali vědci. To je to, co nazýváme zázrakem. V jistém smyslu by to nebylo porušení zákonů přírody. Zákony vám říkají, co se stane, pokud nic nezasáhne. Chci říci, že odborník v aritmetice vám neurčí pravděpodobnost, s jakou se někdo může vloupat do vašeho stolku; možná spíš detektiv. Fyzik vám neřekne, na kolik je pravděpodobné, že popadnu tágo a překazím jeho experiment s kulečníkovou koulí; raději se zeptejte psychologa. A přírodovědec vám neřekne, s jakou pravděpodobností může do přírody zasáhnout něco z vnějšku. Musíte se obrátit na metafyzika.“
„To je trochu malicherné,“ řekl můj přítel. „Chápejte, moje námitka jde mnohem hlouběji. Celý obraz vesmíru, který nám dala věda, ukazuje jako naprostou hloupost víru, že Síla v pozadí toho všeho by se mohla zajímat o nás nepatrné tvorečky pohybující se na bezvýznamné planetě! Tato myšlenka byla očividně vytvořena lidmi, kteří věřili v plochou zemi s hvězdami jen jednu nebo dvě míle daleko.“
„Kteří lidé tomu věřili?“
„Cože, přece všichni ti staří křesťanští chlapíci, o kterých pořád mluvíte. Myslím Boethia, Augustina, Tomáše Akvinského, Danta.“
„Promiňte,“ řekl jsem, „ale to je jedna z mála věcí, o kterých něco vím.“
Sáhl jsem do police s knihami. „Vidíte tuto knihu?“ řekl jsem. „Ptolemaiův Almagest. Víte, co to je?“
„Ano,“ řekl. „Je to standardní astronomická příručka, používaná po celý středověk.“
„Přečtěte si tedy tohle,“ řekl jsem a ukázal na knihu I, kapitolu 5.
„Země,“ četl můj přítel s trochou váhání, když překládal z latiny, „Země, v porovnání se vzdálenostmi pevných hvězd, má zanedbatelnou velikost a musí být považována za matematický bod!“
Nastala krátká chvíle ticha.
„To už opravdu tehdy věděli?“ řekl můj přítel. „Ale – žádné dějiny vědy – žádná z moderních encyklopedií – tuto skutečnost nezmiňuje.“
„Přesně tak,“ řekl jsem. „Nechávám na vás, abyste vymyslel důvod. Skoro to vypadá, jako by to chtěl někdo ututlat, že? Opravdu nevím proč.“
Nastalo další krátké mlčení.
„V každém případě,“ řekl jsem, „můžeme teď problém pojmenovat přesně. Lidé si obvykle myslí, že problém spočívá v tom, jak smířit naše současné znalosti o velikosti vesmíru s našimi tradičními náboženskými představami. Ukazuje se, že toto ve skutečnosti žádný problém není. Skutečný problém je toto: Nesmírná velikost vesmíru a bezvýznamnost Země byly známy po celá staletí, a nikomu se nikdy nesnilo o tom, že by mohly mít nějaký vztah k náboženským otázkám. Potom, před méně než sto lety, je jednou někdo vytáhl jako argument proti křesťanství. A lidé, kteří s nimi vyrukovali, pečlivě tutlají skutečnost, že už se dávno o nich vědělo. Nemyslíte, že vy všichni ateisté jste podivně důvěřiví lidé?“
Z knihy Bůh na lavici obžalovaných, C.S. Lewis, vydal Návrat Domů, Praha 1997