Přátelé, chvátám, chvátám, nemám chvíli klid
Já tam, já tam, dávno už měl být.
Ne ne ne nestíhám, nestačím,
nestihnu to, nestačím
Promiňte vážení,
Mám veliké zpoždění.

Pokud jste se někdy cítili, že tato píseň vystihuje vaši situaci, tak vám úplně rozumím. Myslím, že každý z nás aspoň někdy zažil situaci, kdy se to na něj všechno „sype“. Pokud jste v prvním ročníku, možná ještě netušíte, co všechno se na vás může „sesypat“. A pokud nebudete vědět, jak těmto situacím předcházet, bude těžší najít vhodné východisko, když už se to sesype. Jestliže už nějakou dobu na vysoké škole studujete, tak jsem si téměř jist, že už máte nějaké zkušenosti s tím, jaké to je, když nestíháte. A chcete-li se těmto situacím co nejvíce vyhnout, čtěte dál, dovíte se zajímavé postřehy a rady.

Nejdříve se podívejme na možné příčiny toho, proč studenti „nestíhají“. Je zřejmé, že příčin může být několik. Ve škole je toho opravdu hodně – to jsou situace, kdy např. studuji dvě školy najednou ano i to jde), nebo současně studuji a pracuji (nezáleží na pořadí). Těm z vás, kterých se to týká, musím popřát hodně sil, protože práce ve dvou směnách je opravdu náročná. Další skupinou mohou být studenti typu – dělám všechno ostatní jen ne školu. To ostatní může mít různé podoby (od hospůdky, internetu, partnera až po sport). Vám mohu jen vzkázat, že bez určitého úsilí opravdu studovat nejde. Většina studentů však studuje „normálně“ a touží po tom, aby mohli dělat i jiné věci, než se jen učit (psát protokoly, seminárky, atd). Právě pro vás mám jednoduchou metodu jak dosáhnout dobrých známek a přitom ještě mít dostatek času na jiné aktivity.

Stručně bych tuto metodu popsal takto: „Není důležité dělat hodně věcí, ale je důležité dělat ty správné věci.“ Řeknete si, to pěkně zní, ale jak na to? Tato metoda se nazývá metoda 80/20 (*) a popisuje princip, že zhruba 20% činností přináší 80% výsledků. Platnost této metody je dosti široká (např. ve výrobě: v ekonomice: 20% firem vytváří 80% obratu nebo HDP, mezi managery: 20% lidí dělá 80% rozhodnutí, a další).

Jak však tuto metodu využít při studiu vysoké školy? Pokud si dobře uvědomíme, že při studiu 20% našeho času přináší 80% výsledků, tak kdo by to nebral, že? Musíme však dobře pochopit, co se myslí těmi 20%. Určitě to není první pětina skript nebo přednášek. Taky to není každá pátá stránka nebo odstavec, který přečtu. Těch 20% ukazuje na to, že v daném objemu studijní látky jsou některé věci důležitější něž ostatní. Vaším úkolem je teď poznat, co je tvoří těchto 20%! Nejlépe to půjde praxí (aneb metoda "pokus omyl"). Můžeme si to však taky představit tak, že těch 20% je vlastně jakási „kostra“ – tedy základ, na který jsou další informace navázány a bez kterého by to byly jen hromádky nesmyslů. I když se vám to na první pohled nezdá, obvykle učitel přednáší podle určité osnovy. Také skripta jsou napsána tak, že látka je rozdělena do logických celků, mezi kterými jsou nějaké souvislosti, a látka se v nich postupně rozvíjí. Pokud se vám podaří odhalit „kostru“ přednášky nebo celého předmětu, tak máte nejtěžší práci za sebou. Teď už jen „dostat do hlavy“ tuto kostru, a když zbude čas, pak i nějakou tu „omáčku“ kolem.

Možná si však říkáte, já na to sednu a prostě se to naučím. (Držím vám palce.) Ale může se vám stát to, co už hodně studentům: učili se, učili se, učili se, ale nakonec u zkoušky neuspěli. Ptáte se proč? Protože vyjádřeno naší metodou - 80% svého času jim přineslo pouze 20% výsledků (a to opravdu nestačí). Je to sice nepříjemná situace, ale stává se.

Na závěr si můžeme shrnout, že pokud chceme efektivně studovat, tak se musíme především naučit rozeznávat, co je důležité a jaké jsou vazby v rámci vámi studované látky. Osobně mohu doporučit, že názvy kapitol a osnova skript nebo přednášky vám mohou hodně napovědět. Taky učitel přirozeně zdůrazňuje důležité věci. Např. „na to pozor – to by se mohlo objevit u zkoušky“- reaguje většina (přítomných) studentů. Nesmíte se nechat zahltit množstvím informací, ale nalézat záchytné body a propojovat věci ve své mysli. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že čím více smyslů zapojíte, tím lépe. Někomu pomůže, když si naučenou látku opakuje nahlas nebo někomu jiného, jinému, když si důležité věci vypisuje na papír (neplést s tahákem). Existuje spousta další rad, ale stejně nejlepší jsou ty, které sami vyzkoušíte a osvědčí se vám. Proto vzhůru do objevování aplikací metody 80/20 a nezapomeňte, že tato metoda má široké uplatnění i v celém vašem životě.

(*) pokud chcete zjistit více o této metodě (hlavně pro studenty ekonomie), tak zadejte do vašeho vyhledávače heslo „Paretova analýza“.

napsal Martin Michálek